Šéf vývojářů v KPMG: Umělá inteligence dnes zvládne téměř cokoli, v Česku ji využíváme zbytečně málo

Nejen díky globálnímu charakteru značky KPMG má Martin Koníř, který je v české kanceláři odpovědný za vývoj aplikací, přístup k těm nejmodernějším technologickým řešením. V rozhovoru mluví o tom, jak si v jejich implementaci stojí český trh, proč zrovna zdravotnictví patří k odvětvím se zoufalým stavem IT systémů i ochrany dat, nebo o tom, na co všechno se dá v dnešní době používat umělá inteligence.

Dva roky vaší profesní dráhy jste strávil v českém veřejném zdravotnictví. Co pro vás bylo v té době největší výzvou a jaké zkušenosti jste tam naopak zužitkoval?

Zdravotnictví v Česku je na výši z hlediska odborné medicínské stránky, ale z hlediska řízení, IT a moderních firemních postupů je na tom velmi špatně. Největší výzvou pro mě bylo tohle probourávat, což ale šlo dost pomalu. Díky působení ve zdravotnictví jsem se ale přiblížil jiné realitě, než jakou jsem do té doby poznal z korporátní sféry. Když jsem po letech v bankovnictví předpokládal nějakou standardní úroveň, třeba dodržování IT bezpečnostních předpisů, architektury nebo financování systému a kompetencí, zdravotnictví se k ní ani zdaleka nepřiblížilo.

To byl důvod, proč jste se rozhodl ze zdravotnictví zase poměrně rychle odejít?

Od začátku jsem to bral jako časově omezenou misi, kde jsem se snažil páchat dobro. Věřím, že se mi to povedlo, že se toho podařilo hodně změnit – třeba vůbec dostat do diskuze kyberbezpečnost a ochranu dat. Banka má data chráněná násobně lépe než průměrná nemocnice. Zároveň jsem ale ve zdravotnictví využíval jen asi třicet procent toho, co reálně umím, protože jsem budoval úplné základy a nepracoval jsem s žádnými hi-tech strukturami. Takže kariérně jsem se tam natrvalo usadit nechtěl.

Jaké pravidlo ve vývoji aplikací a dalších řešení je stejné pro jakoukoli oblast, kde se inovuje nebo digitalizuje?

Třeba to, že IT je ve všech oborech stejné. Často si některé obory myslí, že jsou z pohledu IT něčím specifické a musejí fungovat jinak. Ale požadavky na architekturu nebo na to, že věci mají být modulární, aby se vyhýbaly vendor lockingu (omezení zákazníka na jediného dodavatele, pozn. red.), to je pořád stejné.

Když půjdeme mimo stát – setkáváte se s nějakým provozním ustrnutím i mezi klienty ze soukromé sféry?

Stává se to všude. Když systém funguje, nerozbíjíte ho, což je konzervativní pohled. Ze strany managementu a provozu je pochopitelný. Proč bychom měli investovat miliony do inovací, když náš systém funguje klidně i desítky let? Jakákoli IT inovace je pro takové manažery projektem, který z byznysového pohledu vlastně nepotřebují. Není to o ustrnutí, ale mají jiné priority.

Jak pak technologicky inovativní projekt u takového klienta obhájíte?

Mluvíme s nimi o tom, co byznysového tou změnou získají. A někdy je nutné otevřít i stránku bezpečnosti – může se stát, že mají tak staré systémy, že už přestanou splňovat nároky na bezpečnost a nemohou na nich nic dalšího vybudovat, získat rychle data, dělat analýzy. Finanční sektor je v inovacích významně napřed. Regulatorika a požadavky na bezpečnost jsou tam značné a zároveň mají tyto firmy prostředky, na rozdíl od zdravotnictví, které je v tomto ohledu podfinancované. Na druhou stranu jsou ale banky konzervativní a nikdy nepůjdou do úplných novinek na technologickém trhu.

Máte teď nějakého klienta, který se nejnovějších technologií nebojí?

Ano, vyvíjíme mobilní aplikaci sloužící k obsluze zákazníka pro klienta z oblasti energetiky. Stavíme ji extrémně moderně a snažíme se přejít na serverless fungování – celosvětově funguje pořád zhruba 95 procent aplikací na mobilních telefonech, v počítačích nebo ve webových prohlížečích pomocí obrovských hučících serverových částí, s nimiž komunikují, i když je zrovna nikdo nepoužívá. Novým trendem posledních dvou až tří let je používat a budovat aplikace, jejichž serverová část běží v cloudu. Ty nabízejí mnoho služeb, které se dají různě poskládat, platí se pouze za ně a jen ve chvíli, kdy aplikaci někdo používá. Například malý e-shop nemusí platit 1500 korun měsíčně za běžící server, ale třeba jen 100 až 800 korun za konkrétní služby. Osobně si myslím, že to má velkou budoucnost a za deset let zůstane serverových jen 10 až 20 procent všech aplikací.

Nešlo by to rychleji?

Pravděpodobně ne, je to totiž fundamentální změna v myšlení člověka – polovina zaměstnanců v IT odděleních se dnes stará o datová centra a servery. Je těžké přesvědčit provozní manažery, že to mohou dělat i jinak a že tyto zaměstnance nepotřebují, když jsou na ně celý profesní život zvyklí. Je to pro ně velký mentální skok.

V Management Consultingu KPMG přesto sázíte na serverless řešení?

Ano, nám už nedává smysl dělat aplikace jakkoli jinak. Problém je samozřejmě ten, že ačkoli jsou tyhle technologie vyzkoušené a docela dobře funkční, málokdo s nimi umí pracovat. Což je důvod, proč je u nás sami vyvíjíme – můžeme klientům cloudové řešení v rámci consultingu doporučit, ale oni pak nemohou najít dodavatele, takže to s nimi realizujeme my. Ale věříme, že do budoucna bude na trhu více firem nabízejících serverless řešení a my se tak budeme moci víc vrátit ke consultingu.

Jaké další zajímavé věci se v lidských životech dějí a ovlivňují vaši práci?

Pozorujeme, že lidé automaticky přenášejí online zkušenost ze soukromého života do pracovního. Chtějí s námi komunikovat prostřednictvím jednoduchých nástrojů, fungovat jednoduše a online, bez zbytečného zdržování. Službami, které byly dříve dostupné jen fyzicky na pobočce, dokážeme nyní klienta provést i online. To je změna, která nastala v řádu dvou tří let. Neuvěřitelně rychle.

Jaké další technologie dnes zažívají vzestup?

Určitě je to umělá inteligence, u které lidem často nedochází, na co všechno se dá použít. AI je tak na výši, že zvládne například třídit a zpracovat velké objemy dokumentů, čehož se dá využít třeba ve specializovaných účetních podatelnách, kde je nyní musejí procházet zaměstnanci. S pomocí umělé inteligence se toho dá spoustu odhalit také při zpracování videí, třeba u pojistných událostí. Video se falšuje mnohem hůř než fotka, a AI navíc pozná, jestli je ve videu vidět SPZ, dokáže rozpoznat obličej a číst jeho emoce. Umí mluvenou řeč převádět na text. Ve světě se už AI nasazuje v podstatě na všechno lidské konání, ale v Česku lidé o jejím využití často ani nepřemýšlejí. A musím zmínit i téma, které existuje 10 let, ale je stále platné a aktuální – je jím dobrá architektura, která předchází už zmíněným vendor lockingům a umožňuje rozvoj systému do budoucna tak, aby byl nahraditelný.

Management Consulting je především o klientských konzultacích a druhotně, jak jste sám zmínil, o vývoji technologických řešení. V jakých odvětvích se teď nejčastěji pohybujete?

V podstatě ve všech. Děláme bankovnictví, energetiku, výrobu i telekomunikace. U těch mám zkušenost, že jsou z hlediska IT nejdál, protože to jsou technologické společnosti a je to součást jejich byznysu. Bankovní sektor je také na dobré zákaznické úrovni, protože je to vysoce konkurenční prostředí. Retail a energetika jsou na tom také poměrně dobře, ale kde vidím nutnost velkých změn, je státní sféra nebo firmy, které stykem se zákazníkem zatím nebyly vůbec dotčeny.

Můžete být konkrétnější?

Typicky jde o výrobní firmy, které dosud řešily třeba skladový systém nebo řízení výroby, ale nepotřebovaly komunikovat se zákazníkem. Jenže distribuční řetězce se obecně zkracují, nebo dokonce přeskakují a rozvíjí se také přímý online prodej. Potřeba kvalitně obsluhovat zákazníka tak vyvstává i v oborech, kde to zatím nikoho nenapadlo. Zmínit mohu třeba aktuální téma distribuce energií. Zákazníci chtějí vědět, že už k nim jede technik, chtějí se podívat na zálohy, stáhnout si fakturu.

Setkal jste se někdy s nějakým bizarním požadavkem ze strany klienta?

Třeba z pohledu bezpečnosti jsem u jednoho klienta musel omezit přístup z pracovních počítačů na některé internetové stránky s lechtivou tematikou. A hromadným pracovním e-mailem přišla stížnost člověka na vedoucí pozici, že nemůže v práci vhodně relaxovat. Z toho vážnějšího soudku se ale setkávám se zvláštními, ale validními požadavky i v komunikaci s byznys odděleními klientů. Například přišel požadavek na zrušení přihlašování do mobilního bankovnictví kvůli zpětné vazbě klientů, že i otisk prstu je moc zdlouhavý. To už je ale na hranici právně a technicky nesplnitelného požadavku.