Matouš Bouček: Solution architekti Sazky jsou něco jako IT evangelisté. Různorodost zdejších systémů mi přijde fascinující!

Každá stavba potřebuje schopného architekta, aby se nesesunula jako domeček z karet. A pro Sazku, která pod svou střechou skrývá opravdu velké množství systémů, to platí dvojnásob. Jedním ze zdejších solution architektů je i Matouš Bouček, který do Sazky přišel před čtyřmi lety a ocitl se tím podle svých slov ve velkém světě. Dnes s kolegy vytváří technologické návrhy pro celou firmu, od rekonstrukce už existujících řešení až po stavbu na zelené louce. To ale zdaleka není všechno. Jak vypadá běžný den solution architekta v Sazce? Co má Matouš společného s moderátorem? A z čeho mu jde občas hlava kolem?

Matouši, co vás zavedlo právě do Sazky?

Do Sazky mě přilákal bývalý kolega. Pochvaloval si, že tu jsou dobře nastavené procesy a lidé vědí, co mají dělat. Tak jsem to šel zkusit a už jsem tady čtyři roky.

Je něco, co vás na firmě překvapilo?

Nejvíc mě překvapilo, že v Sazce bylo oddělení skoro na všechno. Interní vývoj, dataři, testovací tým, web analytici. V předchozím zaměstnání byli akorát programátoři rozdělení podle platforem, testeři a support. Sazka byl pro mě, jako čtyřiadvacetiletého juniora, velký svět. Počet zdejších systémů mi přišel fascinující.

Celé IT Sazky se vyznačuje vysokým nasazením a zápalem pro věc. Jak vám to vyhovuje?

To byla láska na první pohled. Baví mě, když jsem v kolektivu lidí, kteří mají fokus na cíl a realizují úkoly podle nejlepšího vědomí a svědomí. A to se v Sazce daří. Lidé se tu nebojí práce a mají vůli hledat různé alternativy možných řešení.

V Sazce pracujete jako solution architect. Co je vaším denním chlebem?

My architekti jsme takoví evangelisté, co se týče informací o IT podvozku Sazky. A je to hlavně tím, že můj nadřízený, Lukáš Jelínek, vymyslel skvělý a hodně detailní způsob, jak architekturu mapovat a dokumentovat. Když například analytik potřebuje zjistit, odkud se berou určitá data, přijde za námi a my mu tuto informaci vyhledáme. Naše práce je také hodně o komunikaci. Vzhledem k tomu, že Sazka má většinu systémů dodávaných externě, musíme moderovat diskuze mezi dodavateli, kteří se neznají a potřebují se propojit.

Zároveň ale vytváříte i architektonické návrhy, na základě kterých vznikají projekty. Kolik to řádově zabere času, od prvních diagramů k hotovému návrhu?

Záleží na projektu a jeho cíli. Pokud jde o technologickou inovaci už existujícího řešení, tak je tvorba diagramu v řádu pár hodin. Po vytvoření diagramu proběhne konfirmace, že je navržené řešení za všechny zúčastněné strany v pořádku, pobavíme se o tom, zda náhodou nevidíme v integraci možná rizika, a začíná vývoj. Když ale děláme nějaký komplexnejší projekt, například vymýšlíme úplně nový produkt, tak tam už se bavíme o desítkách hodin práce.

Stává se často, že vyvíjíte úplně nový produkt?

Za ty čtyři roky jsem byl pouze jednou u produktu, který se tvořil úplně od začátku. Častěji děláme nové integrace, abychom obohatili to, co už máme a rozšířili tak paletu produktů a služeb, které nabízíme našim zákazníkům.

Jak vypadá typické zadání? A kdo s ním nejčastěji přichází?

Nejčastěji je zadavatelem produktový vlastník – ať už někdo, kdo se stará o loterie, nebo třeba kolegové z týmu compliance. Může to ale samozřejmě být i někdo od nás z IT. Například integrační specialisté nebo my, architekti, když identifikujeme prostor pro optimalizaci integrace. Proces realizace pak začíná tím, že zadavatel vytvoří task v JIRA, ten následně projde do roadmapy a musí se schválit. Jakmile je schválený a patřičně zařazený, spouští se projekt jako takový. V rámci něj vzniká byznysová analýza, kde procházíme požadavky více do hloubky, a následně vymýšlíme technická řešení, která nakonec zachytíme do integračního diagramu.

A kdy vaše práce na projektu vlastně končí? Konzultují s vámi vývojáři následný proces?

Jako pomyslný konec naší práce by se dala brát chvíle, kdy si s vývojáři domluvíme a odsouhlasíme určité technické řešení. Pokud ale oni v průběhu vývoje narazí na problém, který by ovlivnil integrační scope, osloví nás s tím, abychom to společně vyřešili. Iterace tak mohou probíhat až do finálního nasazení projektu. Z pohledu nás architektů proto skutečný konec projektu nastane, když vyjde jeho release a my aktualizujeme architekturní dokumentaci, kterou aktuálně spravujeme ve Sparx Enterprise Architect.

Na jakých projektech jste se v poslední době v Sazce podílel?

Asi nejzajímavější byl projekt Futurum, který už má po spuštění. Jednalo se o upgrade centrálního loterního systému, přes který běží veškeré operace na našich prodejních místech, a současně o aktualizaci všech terminálů, které skrze tento systém komunikují. Já jsem nikdy předtím nebyl v takovém detailu fungování loterijního systému. Teď jsem měl možnost nahlédnout do technické dokumentace a musím říct, že celé řešení je o dost komplexnější, než se na první pohled může zdát.

Zaujala vás na tomto projektu nějaká konkrétní technologie?

Zajímavá je například komponenta Data Connector. Má za úkol v reálném čase přenášet veškeré transakce, které se stanou v naší retailové síti, do datového skladu BI týmu. Pomocí technologie Kafka takto odbavíme kolem deseti milionů zpráv denně a z mého pohledu jde o jednu z největších inovací, které se během upgradu loterijního systému realizovaly.